Poslední vládce ohně 6 část
pokračování.....
Svítivě modré oči, jež se leskly ve svitu měsíce mu zářily.
,,A co od nás tedy chceš?! Proč jsi nás sledoval? A co jsi vůbec zač? Vládce vody?“ vychrlila ze sebe Eleanor.
,,Ne, nejsem vládce vody. Jsem elf a...“
,,Elf? A to ti jako máme věřit?“nenechala ho domluvit Eleanor,,nejprve zpustošíš naši vesnici a teď nás pronásleduješ. Nemůžeš být elf.“
,,Tak za prvé vás nepronásleduji a za druhé se omluovám. A za třetí...“
,,Tak ty se omlouváš? Slyšíš to, Leonis? On se omlouvá za to krveprolití v naší vesnici! Pche!“
,,Nepřerušuj mě pořád! Chceš znát odpovědi na tvé otázky? Tak prosím, ale buď zticha. Poslouchejte:Temný elf napadl naši vesnici. Slíbil, že nechá moji rodinu na živu, jen pod jednou podmínkou. Že pro něj budu pracovat. Ale já už nechci zabíjet nevinné lidi. Chci porazit Temného elfa a s vaší pomocí nastolit mír na Zeměploše.“
,,S naší pomocí? To si děláš srandu! Sami tři to nikdy nezvládneme...“
,,Ty musíš mít vždycky poslední slovo, že jo?“
,,Né, jenom...“
,,Musíte se furt hádat?“přerušila je po dlouhé době Leonis,,já mu věřím.“
,,Ty mu věříš? Ale...Vždyť není...Proč?“
,,Tak se na něj podívej. Už na první pohled mi připadal jako elf a myslíš si, že by vládce vody uměl sršet blesky?“
,,Tak fajn. Věř si čemu chceš, ale nechoď si za mnou stěžovat. Varovala jsem tě.“pronesla Eleanor. Po téhle hádce se šli všichni tři uložit ke spánku. Eleanor si lehla co nejdál od Leonis a od toho podivného elfa. Usla téměř okamžitě. Leonis si ještě chvíli s elfem šeptala.
,,Jak se jmenuješ, já jsem Leonis.“
,,Awrixel. Jmenuji se Awrixel.“
,,Je mi moc líto, co se ti stalo Awrixeli.“promluvila tichým, leč srozumitelným hláskem.
,,Ještě vymyslím, jak přesvědčit tvoji sestru.“
,,Ale my nejsme sestry. Jsme kamarádky.“
,,Promiň, jste si hodně podobné.“
,,Ale, když budeme bojovat proti Temnému elfovi, nebojíš se, že ztratíš svoji rodinu?“zeptala se Leonis.
,,Když jsem s tebou, nebojím se ničeho.“odpověděl Awrixel a políbil jí na rty. Leonis slastně zavřela oči. Potom si uvědomila, co se stalo a odtrhla se od něj.
,,Co to děláš? Vždyť se sotva známe.“
,,Promiň. Nechal jsem se unést.“
,,Jen jsem to nečekala. To je dobrý, já...“umlčel ji polibkem. Leonis se nechala unášet na vlnách lásky.
Byla to láska na první pohled.
Pokračování příště.....